Jak vybrat nejlepší pojištění pro horskou turistiku

Není turistika jako turistika. Pro spoustu lidí představuje turistika v podstatě jakýkoliv pěší výlet bez ohledu na typ a náročnost túry či lokalitu. Pojišťovny to však rozlišují. Vy byste měli také, chcete-li být na svých horských toulkách opravdu dobře pojištěni.

Běžná versus náročná turistika

Na druhou stranu se nemusíte hned děsit, že by pojišťovny rozlišovaly více stupňů turistiky dle typu, náročnosti a případně i jiných kritérií. Rozdělení je naštěstí jednoduché. Zpravidla se rozlišuje běžná versus náročná (či riziková) turistika. Ze smluvních podmínek lze obvykle snadno poznat, co je považováno za běžnou a co už za náročnou turistiku.

Běžná turistika

Za běžnou turistiku lze považovat obyčejné pěší výlety, které zvládne kdokoliv s ohledem na fyzické zdraví včetně zdatných dětí, případně menších dětí za pomoci rodičů. Běžná turistika probíhá po dobře schůdném terénu a po značených turistických stezkách. Běžná turistika nevyžaduje jakékoliv speciální vybavení do hor.

Na co si dávat pozor? Běžná turistika neznamená, že je 100% bezpečná. Vždy je třeba mít vhodné vybavení, svačinu a hlavně dostatek tekutin. To platí zejména pro sportovní obuv či oblečení pro případ nečekaného ochlazení nebo deště.

Vysokohorská turistika, ferraty a horolezectví

Náročnější typy horské turistiky vyžadují odpovídající fyzickou kondici a zkušenosti a vybavení potřebné na vybranou aktivitu.

Patří sem zejména vysokohorská turistika, kdy se turisté vydávají do náročného terénu zpravidla ve vyšších nadmořských výškách (např. ledovce), a horolezci lezoucí po strmých skalách. V posledních letech přibyly stále oblíbenější ferraty, což jsou ocelovým lanem, případně kramlemi a skobami zajištěné cesty.

Co je speciální výbava na hory? Jedná se například o lezecké lano, lezecký sedák, cepíny, mačky (rám s hroty na boty určené pro pohyb na ledu), ferratový set, helma, rukavice a další.

Rozdíly mezi běžnou a náročnou turistikou

Hlavní rozdíly mezi běžnou a rizikovou horskou turistikou jsou tři. Jedná se o typ túry, jej náročnost a nadmořskou výšku.

Většinou pojišťovny horskou turistiku zahrnují do základního cestovního pojištění, jedná-li se o túry bez speciálního vybavení na hory do nadmořské výšky 3 000 metrů. Horské túry nad tuto hranici již považují za rizikový sport.

Roli také hraje typ horské aktivity a náročnost. Horolezectví je standardně považováno za rizikové bez ohledu na nadmořskou výšku. U ferrat zase hraje zásadní roli obtížnost. Základní cestovko zahrnuje ferraty obtížnosti A a B, někdy C. Za rizikové bývají považované ferraty od obtížnosti C nebo D.

Jak zvolit správně pojištění vysokohorské turistiky

U horské a vysokohorské turistiky je nutno brát v úvahu, do jak vysokých výšek se plánujete vypravit, a co na horách plánujete podnikat za konkrétní aktivity.

Můžete se například pohybovat ve výšce do uvedených 3 000 metrů, ale pokud budete lézt po ferratách obtížnosti C a výše nebo jste horolezci, nebude to považováno za běžnou turistiku. Stejně tak, plánujete-li sice pouze “chodit”, ale zato ve výšce nad 3 000 metrů nad mořem, rovněž už to bude považováno za rizikový sport.

Sjednejte si připojištění rizikových sportů

Co dělat, když se na rizikové horské sporty nevztahuje běžné cestovní pojištění? Neztrácejte hlavu, pojišťovny samozřejmě mají připravené řešení. Nazývá se připojištění rizikových (někdy také adrenalinových) sportů. Za příplatek získáte pojištění rizikových sportů které se vztahuje také na tyto specifické horské aktivity. Pozor si však dávejte na vysoce tzv. extrémně nebezpečné sporty, které pojišťovny často odmítají pojistit.